Zápis

Naše setkání proběhlo tradičně v Betanii, a poněkud netradičně již od 19 hodin, jak si vyžádal náš host, pan Erazim Kohák. Kolem 19:15 hod. bylo v prostorách klubu stísněno asi 52 lidí, což ohrožuje rekord pana Halíka.

Pan Kohák zahájil diskusi nadhozením otázky, co je to vlastně příroda. Nabízejí se tyto pohledy :

1/ Park oddechu v kamenném světě.
2/ Zemědělcův pohled a' la " Cítíš jak z té hlíny voní chleba ?"
3/ Pohled předků - magie, totální závislost na vyšší moci.

Avšak všechny tyto pohledy jsou pouhé lidské představy. Ve skutečnosti je příroda samozřejmě "na světě" déle než člověk ( srovnání doby trvání civilizace se stářím přírody jako délka Václavského náměstí versus šíře dvou lidských vlasů ). Z tohoto hlediska má příroda větší právo soudit nás a to jako luxus, který si může / nemůže dovolit. Stali jsme se parazity přírody, měli bychom tedy ale dodržet základní vlastnost parazita, což je péče o zdraví hostitele. Trvale udržitelný růst je nesmysl. Krizi udržitelnosti způsobuje z 20% populační explose, celých 80% ovšem tvoří nadspotřeba rozvinutého světa. Problémem je fakt, že naše společnost je prostě založena na zvyšování spotřeby. Průmyslová společnost vytvoří nadbytek všeho krom spotřebitelů, v tomto duchu lze hodnotit rok 89' ne jako osvobození, ale jako otevření trhů. Byla to šance k cestování, čtení do té doby zakázaného atd., místo toho začalo šílení po šuntech ze Západu.

Náš host citoval : " Hledejte nejdříve království božího a ostatní vám bude přidáno". Smyslem života by nemělo být stupňování spotřeby. Dnes se slibuje blaho výměnou za nákup. V reklamě se netvrdí : " Vypijte si černou limonádu, nebudete mít žízeň " , ale : " Vypijte černou limonádu a roztančí se černoši " a pod. Nutnost dostatečné reklamy ukazuje, že lidé chtějí to, co se jim nabízí. Je jasné, že lidé nebudou ochotni vzdát se svého blaha (které může vytvářet image), ale nelze měnit základní hodnoty diktátem - špatně to dopadlo např. s prohibicí v USA. Může dobře platit, že lidstvo má zkázu zakódovanou do sebe. Katastrofické scénáře ukazují na výskyt malárie v mírných pásech vlivem globálního oteplení a nástup hmyzu na místo člověka. Jde o to, zda se lidstvo naučí žít dlouhodobě udržitelně, nebo krátkodobě neudržitelně. Zvláštní je, že negativní reklama nezabírá, pokud je adresována přímo divákovi "nekuř, ohrožuješ si zdraví" , ale v USA účinkovala při znění : "Kouřením ohrožujete zdraví svých přátel. "

Pan Kohák měl zvláštní poznámku - Evropa se rozhodla protěžovat princip dobré / zlé vůči principu přirozené / nepřirozené. Příkladem je boj proti kojenecké úmrtnosti. Opět jsme narazili na globalizaci - ohledně chování trustů, které obchází zákony a vlády jim to tolerují. V boji silných (velké společnosti) proti slabším (ekologie) je právo jedinou zbraní slabšího, tedy ekologové nesmí porušovat zákony. Následkem globalizace pocítíme vykořisťování třetího světa. Podle Ivana Dejmala nás může spasit jen tzv. katastrofa středního doletu, po které se chytneme za nos, ale nezahubí nás.

Po ukončení besedy se rozproudila již celkem tradiční a vpravdě očekávaná zuřivá diskuse s Bobíkem. Ta pak pokračovala i v hospodě a zdálo se, že se patrně protáhne až do ranních hodin. Tímto setkáním byl ukončen tzv. ekologický blok.

Tento zápis sepsal 28.2.00 Jonáš.