Sešli jsme se opět v paláci YMCA, hned ze začátku se objevilo několik potíží, chyběl věšák a hlavně papíry na tabuli. Nevadí, snad se podaří vše příště sehnat. Michal s Brábou připravili na setkání 2.3. - setkání s panem Moldánem - úvodní materiály, které doufejme pomohly přinejmenším zorientování v problému.

V 19:50 přišla paní PhDr Jana Nováčková CSc ,kterou jsme pozvali, aby nám přiblížila nové proudy ve vzdělávání. Paní Nováčková je psychologem, pracovala ve výzkumu, v poradenství a na ČSAV se věnovala dětem a mládeži. Po roce 1990 se zabývá transformací školství a vzdělávání. Je členem výboru občanského sdružení NEMES, které vypracovalo koncepci školství a vzdělávání v ČR. Tato koncepce nebyla přijata - a dosud ani žádná jiná. Je předsedkyní společnosti MKV, jejíž zakladatelé zpracovali manuál "Učitel ve 21. století". V materiálech Společnosti by se stále měly vyskytovat články, které na pokračování píše paní doktorka Nováčková do Lidových novin, jinak je možné si je půjčit a okopírovat.

Na přání paní doktorky jsme tentokrát změnili zasedací pořádek a usadili se ve skupinách zhruba po šesti lidech. Záměrem paní Nováčkové bylo, abychom "na vlastní kůži" okusili práci ve skupině, což je alternativa k dnes běžnému tzv. frontálnímu způsobu vyučování. Paní doktorka nám vysvětlila některé výhody tohoto přístupu - obecně naučení se práce v týmu, která je v praxi většinou nezbytná, využití asociací členů skupiny, využití individuálního způsobu uvažování všech zúčastněných. Skupinová práce vykazuje větší bohatství vztahů a komunikačních kanálů než běžné vyučování.

První aktivitou byl pokus o charakterizaci současného světa. Potom co každá skupina sepsala poměrně obsáhlý seznam většinou nepříliš lichotivých charakteristik, bylo přikročeno k sepsání seznamu na tabuli. Práce jednotlivých skupin byly většinou dosti podobné. Předkládám seznam : Konzum, globalizace, shon, kariera, informace, medializace, odcizení, soutěživost, zvětšování rozdílů, ekologické problémy, specializace, problémy mezilidské komunikace, deformace hodnot, kořistnictví, formalizace, permanentní změna.

Následovala práce nad úvahou, jaké vlastnosti, znalosti a dovednosti člověk potřebuje, aby mohl úspěšně v novodobém světě existovat, případně přispět k nápravě stavu. Opět uvádím výsledek souhrnu společné práce všech skupin : Kritické, racionální a pozitivní myšlení, umění naslouchat ostatním, tolerance ( i k jiným kulturám), uvědomění si problémů, vědomí propojenosti, kooperace, pokora, nadhled, reflexe-sebereflexe, osobní zodpovědnost, úcta k hodnotám, forma k respektu, humor, zdravé sebevědomí, ohleduplnost, vzdělání, šetrnost, kreativita.

Následoval zásadní úkol - ohodnotit, do jaké míry v nás škola tyto vlastnosti rozvíjí, kolik z toho nás naučí. Každou položku jsme měli z tohoto hlediska obodovat na škále 1-7 bodů ( 7 je nejlepší ). Je zajímavé, že zde se již výsledky značně lišily ( 1 bod a 7 bodů u jedné a též položky ), a to byly výsledkem usnesení šestičlenné skupiny ! Zajímalo by mě, zda to bylo rozdílným chápáním pojmů, ne dosti hlubokém porozumění pojmu, či zda je náhled opravdu natolik rozdílný.

Neodpustím si čistě soukromou vsuvku : nesouhlasím s názorem, že škola nás učí např. kooperaci tím, že funguje "třídní podzemní organizace", která se zabývá distribucí domácích úloh k opsání. Kooperaci se v tomto případě učíme sami v reakci na školní prostředí. Protože většina položek nedostala více jak dva body, uvádím pouze výsledky, kde bodování dopadlo lépe, příp. se názory velmi lišily.

Racionální myšlení : 6,6,1,2
Kooperace :2,2,1,7
Nadhled : 7,1,3
Reflexe, sebereflexe : 3,1,1
Osobní zodpovědnost : 5,4,3,2
Respekt : 2,3,2
Humor: 6,4
Ohleduplnost: 1,5
Vzdělání : 5,5
Šetrnost : 3

Dovolím si ještě jednu poznámku : Je pozoruhodné, že ačkoli ve většině parametrů dnešní škola u nás děsivě propadla, vzdělání jako takové jsme ohodnotili relativně vysoko. Paní Nováčková nás seznámila s výsledky testů funkční gramotnosti. ( Jedná se o test praktických dovedností - čtení, psaní, počítání, orientace v jízdním řádu, výpočet daně.)

Česká republika skončila předposlední. Poslední bylo Polsko. Zajímavým výsledkem dalšího výzkumu bylo to, že žáci našich základních škol zvládají matematiku velmi dobře a zároveň je to u nich totálně neoblíbený předmět. Srovnání středních škol - ohledně matematiky - poskytuje již chmurnější výsledky : gymnazisté jsou průměrní, učňové - oproti učňům v jiných zemích - zcela propadají.

Naše setkání jsme záhy po té museli ukončit, paní Nováčková vyjádřila potěšení z průběhu diskuse a připravenost k další případné návštěvě.

Tento stručný závěr napsal dne 1.3.1999 Jonáš, osiřelý jak o kolegu Filipa, tak o jeho poznámky, které zůstaly i s ním ( neznámo kde ) v jeho tajném deníčku.