Naše setkání bylo zahájeno v 19:35 Michalem - jako obvykle v salonku č.11 paláce YMCA - Michal přivítal doc. Václavka, který se přišel na naši Společnost podívat. Doc.Václavek přijal naše pozvání na 23.3. kdy bude přednášet o využívání energií. Dalšími rozjednanými hosty jsou pánové Příhoda a Bělohradský.

Ve 20:02 přišel náš dnešní host pan Bedřich Moldan (a vyvětral). Téma dnešní diskuse bylo TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ A STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ČR. Pan Moldan předeslal, že bude prezentovat subjektivní názory. Ekologie je totiž do značné míry ovlivněna konkrétním hodnotovým žebříčkem jednotlivých lidí, přesto, že pracuje s exaktními fakty. Pojem "trvale udržitelný rozvoj" je v současnosti nahrazován "udržitelným rozvojem".

V roce 1992 se v Rio de Janeiru konala Konference OSN o životním prostředí a rozvoji. Její název napovídá, že obě složky musí být ve vzájemném souladu. Pan Moldan charakterizoval koncept udržitelného rozvoje jako celek s dimenzí ekonomickou, lidskou a ekologickou.

- ekonomický rozvoj je pravděpodobně nejsnáze měřitelný, a to pomocí HDP;
- lidský rozvoj lze rozdělit na individuální a sociální. Individuální rozměr zahrnuje např. zdraví, vzdělanost, délku života, hmotné zabezpečení a lze ho poměřovat pomocí HDI (Human Development Index). Sociální rozměr zahrnuje stupeň vývoje demokracie, občanské společnosti a rozvinutost institucí.
- V případě ekologické dimenze je však těžké mluvit o rozvoji, spíše se jedná o udržení současného stavu, případně o "posun zpět".

Existence je podmíněna interakcí s geobiosférou, která nám poskytuje tyto služby: suroviny a prostor, absorpční kapacitu a podmínky (klima, srážky, stabilita povrchu). Je nutné, aby byla zachována určitá minimální, kritická hladina služeb geobiosféry. Při určování této hranice se projevuje subjektivita názorů a rozdílnost hodnot, nelze stanovit jednu hranici jako správnou a absolutní. Lze například kvantitativně určit množství škodlivin nebo počet zemřelých na rakovinu. Ale který údaj je ještě únosný a který už ne?

Veškerá lidská činnost zatěžuje prostředí. Jedním ze způsobů měření zátěže je rovnice, na jejíž levé straně je zátěž prostředí a na pravé je součin velikosti populace, materiálních nároků a ekologické náročnosti. Pan Moldan navrhl, abychom diskutovali o třech parametrech na pravé straně rovnice. Počet lidí - poslední výzkumy jsou spíše optimistické, roční přírůstek obyvatel se snížil z 2.4 % na 1.4% v současnosti. V polovině 21. století by se měl počet obyvatel stabilizovat, v té době bude na Zemi asi 9-10 miliard lidí. ( V říjnu 1999 dosáhne počet obyvatel Země 6 miliard.)

Materiální nároky a jejich ekologická náročnost - připomeňme, že Indové s materiálními nároky obyvatel USA jsou katastrofickou vizí, stejně tak se poněkud nadsazeně tvrdí, že pokud by každý Číňan denně vypil plechovku piva, svět by se zhroutil. Udržitelnost rozvoje závisí tedy nejvíce na těchto dvou parametrech. Existují dva názory na řešení problému. První vychází z přesvědčení, že je nutné snížit materiální nároky obyvatel, druhý předpokládá to, že bude stačit snížení ekologické náročnosti bez snížení materiálních nároků. Nepředpokládá se ale, že snižování materiální náročnosti lze řešit zásahem státu. Pan Moldan se přiklonil k druhé názorové škole. Jako příklad uvedl Británii, která dokázala v letech 1974 až 1994 zvýšit HDP o 40% při nezměněné úrovni spotřeby energie. Martin Větrák namítl, že to bylo způsobeno přesunem energeticky náročných výrob do zemí třetího světa. Pan Moldan připustil, že Británie je extrémní případ, ale že stejný trend se projevuje i v Německu a Japonsku a s Bobíkem se shodli na tom, že svou roli sehrála i stoupající produktivita práce a posun od průmyslu ke službám. Je nutné zachovat určitou skromnost, ale ne radikální, a stačí uvědomění si současného stavu a důsledků jednání. Touto problematikou se zabývá kniha Faktor 4.

Byl položen dotaz, co udělat pro to, aby v rozvojových zemích začaly fungovat moderní technologie. Pan Moldan zpochybnil ideu vývoje nových technologií ve vyspělých zemích a jejího exportu do méně rozvinutých států. Vývoj potřebných technologií na místě nebývá nemožný, je však komplikován nedostatkem kapitálu; zde pan Moldan zdůraznil důležitost místních malých bank.

Slečna Nekvasilová položila dotaz, zda zmírnění přírůstku obyvatelstva není způsobeno drastickými opatřeními např. v Číně. Náš host se tohoto neobává, uvedl čtyři hlavní momenty, které snížení přírůstku obyvatelstva ovlivňují. Je to:

A/ Demografický přechod
B/ Dostupnost antikoncepce + podpůrná kampaň
C/ Materiální zabezpečení pro vyšší věk
D/ Vzdělanost žen ( velmi výrazný faktor )

Michal se zeptal na to, co brání využívání ekologicky maximálně nenáročných řešení. Pan Moldan usuzuje, že hlavně je důležité to, aby si lidé uvědomili, že to je vůbec možné. Každá ekologická politika se snaží snížit zátěž prostředí, do politiky EU je integrován enviromentální zřetel. Obvykle se zaměřujeme na dva faktory - na spotřebu zdrojů a na produkci odpadů. Za nejdůležitější oblasti považuje náš host tyto:

1/ Energetika 2/ Průmysl 3/ Doprava 4/ Zemědělství 5/ Turistika

ad 1/ Zde je třeba dbát na nízkou produkci CO2, předcházení havárií ( tankery atd.)

ad 2/ Je možná celá řada aktivit, přechod na normy řady ISO 14000 ( v podstatě jde o to, že nejen výrobek, ale i technologie jeho výroby je ekologicky přijatelná). Zde pan Moldan připomněl, že v ČR je již 16 podniků akreditováno u EMASI a že papírenský a chemický průmysl u nás se velmi zekologizoval ( byl na něj vyvíjen veřejností velký tlak ).

Ad 3/ Doprava se rozvíjí rychleji než HDP a je zároveň symbolem lidské pohody a životního standardu. Rozvoj MHD zatím kupodivu nikam moc nevede. Lidé se totiž stěhují na okraj měst, kam zavést spojení v patřičné hustotě činí problém. Řešení vidí náš host v novém pohledu na využití území.

Ad 4/ V zemědělství bude třeba, aby si zemědělci vzpomněli na dobrý mrav předat potomkům půdu v lepším stavu.

Ad 5/ Turistika se rozvíjí snad nejrychleji ze všeho - o 4% ročně. Důležitá je osvěta.

Dále jsme hovořili o spotřebě energie. Po válce Jom-Kippur v roce 1973 se OPEC rozhodl pomstít embargem na vývoz ropy do vyspělých zemí. Nic se sice nestalo, ale cena benzínu stoupla 2.3 krát a v Americe se místně benzínu nedostávalo, což vyvolalo šok. Vedlo to například k titulkům : "Konec éry nadbytku". U nás se nestalo už vůbec nic, jelikož jsme byli napojeni na ropu ze SSSR.

K současnému stavu pan Moldan poznamenal, že ministr Kužvart se velice snaží a dosazuje "své" lidi do přípravy všech projektů. V zahraničí se stává, že podniky předstihují kroky vlády v oblasti ekologických limitů.

Dále jsme mluvili o rozdílnostech mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, zejména co se týče konfliktu typu : "My si dáme určité limity a rozvojové země to klidně poruší" V roce 1972 ve Stockholmu padl termín : "Znečištění chudobou", rozvojové země mnohdy ostře požadují, aby se jim pomohlo ekonomicky a oni pak budou chránit "ten náš ozon". Pan Moldan přesto doufá že rozvojové země poleví a pochopí, že nějakých výhod se jim přeci jen dostane. Argentina prolomila jednotnou linii a přihlásila se k programu snižování emisí. Krom toho světová banka podporuje ekologické projekty a samy rozvojové země pociťují negativní vlivy zhoršeného prostředí. Lze také postupovat čistě obchodně, lze koupit deštné pralesy, něco podobného provedl Merck v Kostarice. Jde o závod s časem, zda si lidé dříve uvědomí obecné ekologické souvislosti, nebo zda se dříve ekosystém zhroutí.

Michal položil otázku, čím mohou pomoci občanská sdružení. Pan Moldan odpověděl, že občanská sdružení bohužel často trpí elitářstvím, jejich úloha tkví v tom, že rozvíjí občanskou zodpovědnost, tlačí na podniky, aby zlepšily stav. Např. Shell vs. Greenpeace. Shell vystoupil ze skupiny uhlařských a jiných podniků, které v Americe lobují, aby USA nepodepsaly Kjotský protokol. Co se týče jednotlivců, ti by si měli uvědomit, že některé výrobky nepotřebují a dovědět se, co škodí a co méně. ( Např. 90% znečištění pochází z 10% špatně seřízených automobilů).

Bobíkův dotaz nás přiměl probrat také příslušnou legislativu. Zákony, kterých se dotkne aplikace principů udržitelného rozvoje je zejména zákon o využití energie, zákon o obalech a vodní zákon. U nás jsou největším problémem tuhé odpady a voda, v kteréžto oblasti totálně propadáme. Stav se zlepšil v oblasti emisí SO2 a podle našeho hosta to není způsobeno jen útlumem, což se dokládá vývojem v SSSR, kde vzdor hospodářskému propadu o 50% klesly emise jen asi o 10% .U nás klesly emise SO2 od roku 89 o 80%. Věcné problémy se týkají např. čistíren odpadních vod pro města s počtem obyvatel menším než 2000. EU by měla v roce 2010 spotřebovávat 12% energie z obnovitelných zdrojů! Zavádí se sledování odpadů a znečištění jako celku. (Toto je důležité - sleduje se celkové množství vyprodukované škodliviny, ne jen koncentrace na výstupu.)

Martin V. se zeptal, jak jsou na tom naši sousedé. Pan Moldan řekl, že dobře jsou na tom zejména Maďaři, kteří vyčlenili 30 lidí zabývajících se přístupem k EU z hlediska ŽP. Maďaři se pilně připravují na to, že budou vysílat své lidi do evropských institucí. Jinak jsou na tom velmi dobře též Slovinci. Estonsko podědilo strašlivé dědictví po SSSR. Poláci jsou velmi laxní, jistí svým vstupem do EU a každou výtku berou jako útok na Polsko. U nás je problém v tom, že za poslední 2 roky neprošly žádné nové zákony. Příliš jsme se ukolébávali, že jsme ve všem nejlepší. Ministerstvo financí neuvolňuje více prostředků a EU nám pomůže maximálně 3-8%. Na druhou stranu vydáváme poměrně dost - 2.5% HDP. Pro nápravu stavu potřebujeme 400-450 mld. CZK. Bylo řečeno, že dosti vadí to, že nemáme zpracovanou energetickou politiku státu.

Co se týče oblíbeného tématu Temelín a spol. pan Moldan soudí, že jaderná energetika je překonaná. V Evropě je energie dost a proto diskutovat o nových zařízeních nemá smysl. Jako ideální palivo se jeví plyn, jehož zásoby jsou podle našeho hosta takřka nevyčerpatelné. Krátce po 22.hod. jsme naše setkání ukončili.

Tento zápis pro Vás na etapy sestavili Jonáš a Tereza.