| Zápis |
|
Sešli jsme se v 19:30 v salonku 11 paláce YMCA, záhy po té bylo v místnosti možno napočítat 31 osob. Michal k nám měl krátký proslov, mimo jiné zdůraznil existenci červeného šanonu ( barva "desek" je tedy definitivně dána), do kterého budou uskladňovány veškeré materiály, které Společnost vyprodukuje. Brába si opět dovolil upozornit na existenci pokladny, která začíná povážlivě zet prázdnotou a Lucinka přinesla petici proti utrácení opuštěných zvířat. Petra H. zmínila přednášku B.Moldána na téma: "Co nám chybí ke vstupu do EU z hlediska ŽP", Martin V. referoval o přednášce o trvale udržitelném rozvoji. Nu a nakonec jsme se mohli těšit na příchod pana Michala Mazla, který je vedoucím analytické sekce ministerstva vnitra. Diskusi, která začala ve 20:10, moderoval Johny, který nám minule rozdal skvělé přípravné materiály na tuto debatu. Proto do tohoto zápisu záměrně neuvádím fakta, obsažená ve zmíněné práci - týká se to zejména rozčlenění extremistické a radikální scény u nás a v zahraničí, a její historický vývoj. Snad tedy jen několik poznámek, kterými pan Mazel materiály doplnil. Hovořili jsme o působení tzv. "autonomů", kteří jsou zaměřeni obecně protisystémově, pan Mazel mezi ně zařadil i např. "spreyery" a usoudil, že kulturní projev autonomů je poměrně zajímavý a je dobře mu naslouchat. To se týkalo např. squatu Ladronka. Poměrně složité je rozhodování, jestli do tohoto proudu je možno zařadit i organizace zelených radikálů jako např. hnutí Duha či Greenpeace. Zajímavá byla diskuse o české specialitě skinheads, o "kališnictví". Z hlediska laika působí komicky fakt, že příslušníci této skupiny demonstrativně uklízeli na židovském hřbitově, pan Mazel pravil, že z jejich projevu přesto zaznívá značná bojovnost ( typu "kolik kde utržili šrámů, kolik ran rozdali"). Bojovali proti fašismu, dealerům drog apod. Zajímavé je, že čeští fašisté se shlíží v osobnostech R.Hesse, generála Gajdy a ne v Hitlerovi - tato osobnost prohrála. Dlouze jsme hovořili o extremistických politických stranách. Tady byl přirozeně první na řadě pan M.Sládek. Pan Mazel usoudil, že některé své statě prostě musel pan doktor opsat od pana Hitlera, jelikož shoda textu je nejen faktická ale i formulační. Jinak ideologicky jsou republikáni mix úplně všeho- nacionalismu, rasismu, antisemitismu, hojně používají nacistické terminologie. Na dotaz, zda Sládkovce zakázat jako "akt státního výrazu" reagoval pan Mazel spíše zdrženlivě - mínil, že daleko lépe zapůsobilo poukázání v TV na jeho vilu a milenku ( možno pochopit jako "krade stejně jako ti druzí"), naopak zákaz by mohl zahrát na strunu moderních odbojářů, kteří by s radostí přešli do ilegality. Na levé straně politického spektra působí další postava - a to pan Štěpán. Ten si dokonce založil spoustu hnutí a stran - vždy, když se ve zprávách objeví informace, že proběhla demonstrace několika vlasteneckých organizací, tak se jedná o projev tohoto souboru. V diskusi jsme požádali pana Mazla, aby definoval a popsal extremismus a extremisty. Několikrát jsme se potom k tomu vrátili. Podle našeho hosta extremismus vždy obsahuje prvek násilí, ničení a osvícené vědomosti, co je symbolem zla - "kam vrhnout kostku". Extremisté mají představu, že svět je řízen z jakéhosi centra, např. "světovládnou žido-zednářskou klikou", a ta je pak strůjcem všeho zla. Obecně cokoli na světě je spiknutí. Politologové označují za extremismus vše, co je proti politickému systému, stát pak chápe jako extremismus jen tu jeho část, která souvisí s trestnou činností. Výraz "extremismus" je pro některé země hodně tvrdý ( např. BRD) a opouští se. Dále jsme se zabývali poměrně důležitou otázkou rozdílu mezi fašismem a nacismem. Nacismus vznikl v Německu jako směs nacionalismu a socialismu. Idea nacismu není příliš propracovaná, obsahuje různé romantické prvky ( junácká idyla u ohně ), hodně se opírá o germánskou mytologii, obsahuje prvek 1000 - leté říše, antisemitismus, rasismus. Velmi silný byl nacismus v Maďarsku. Fašismus vznikl v Itálii a u jeho zrodu byli i Židé. Není tak rasistický jako nacismus, spíše je izolacionistický než expanzivní, propaguje stavovskou demokracii. Hodně quazi-katolíků. Další dotazy směřovaly k extremistickým skupinám. Pan Mazel hovořil o tom, že skupiny jsou poměrně dobře organizovány a vyzbrojují se. Dříve spolu členové komunikovali pomocí P.O. Boxů, tuto možnost policie zlikvidovala, dnes se domlouvají Internetem. Uskutečňují se srazy těchto skupin ( např. ve Šťáhlavech ), pan Mazel soudí, že však brzy přijde doba, kdy se přestane vyplácet poskytovat těmto skupinám zázemí a tímto je podporovat. Některé skupiny ( Hammer skins ) jsou vyloženě vojensky organizovány, k tomu, aby člen postoupil v hierarchii skupiny o stupeň výš, potřebuje složit zkoušku atd. Někteří členové dokonce odcházeli bojovat na Balkán. U nás naštěstí k vážnému ozbrojenému výstupu nedošlo. Při touze po vstupu do takových organizací se příliš nevyplácí intelektuální vzezření - např. brýle. ( Pozn. Filip Č. v reakci na to tvrdil, že si bude muset pořídit kontaktní čočky, to zřejmě vysvětluje jeho přechod na krátké vlasy ..). Děvčata se objevují v podobných organizacích zřídka, většinou pod vlivem svých chlapců, naopak většina chlapců hnutí opouští po té, co se seznámí s nějakou dívkou. Dalším poněkud paradoxním jevem, který je možno v existenci extremistických organizací vypozorovat je fakt, že nacionalisti se internacionalizují. Členové vyšších struktur organizací jsou většinou dostatečně jazykově vybaveni, aby mohli být v kontaktu s kolegy v EU. Některá mezinárodní setkání však končí neúspěchem. Nyní je třeba zmínit přístup státu a policie k dané problematice. Na začátku 90. let, kdy u nás došlo k rozmachu extr. hnutí, byli policisté dokonce spíše na straně extremistů, odůvodňujíc tento postoj úvahou "oni jsou také pro právo a pořádek". Pan Mazel připomenul, že ale už i tato prvotní úvaha většinou nekoreluje se skutečností. Teprve v pozdější době se ve snaze policie objevila jistá systematičnost, přesto se v celkovém přístupu projevuje silné váhání a zpráva za rok 1995 byla fiaskem. Dodnes neznají například všichni policisté odznaky extremistických skupin. Podle našeho hosta je to do značné míry zaviněno tím, že ve společnosti neexistuje konsensus, jak se vlastně k problematice postavit. V Německu naproti tomu existuje ujasněný program kontroly těchto skupin, takže tyto jsou pod neustálým dohledem. Asi nejdůležitějším bodem diskuse byla část zabývající se předpokládaným vývojem situace a možností
přispění k vyřešení problému. Pan Mazel varoval před pasivitou ve společnosti, neúčast ve volbách je
příznakem rizika většího zájmu o extremismus. Je důležité ošetřit jev, že k extremismu se začínají
děti obracet už na základních a středních školách, k tomuto faktu zazněla připomínka, že by snad bylo
lépe nerozdělovat děti podle schopností před ukončením 9-leté základní školy. Hovořili jsme také o
typických vhodných podmínkách pro potenciální členství v extr. organizaci - šlo zejména o rozvrácenou
rodinu, tlak kolektivu, touhu po zajímavosti, duševní nemoc atd. Pan Mazel mínil, že by bylo vhodné na
toto téma vypracovat sociologickou studii. Co se týče přispění k řešení problému - pan Mazel soudil, že
nejlepší je nespoléhat příliš na stát, nýbrž postupovat zdola ( jako naše Společnost ) a každý sám za sebe.
Nedopustit toleranci byť jen lehké xenofobie, rasismu a nenávisti ( např. vtipy v hospodě ), umět se postavit
za napadeného člověka a nehrát rozptýleného v davu. Zde pan Mazel poznamenal, že se občas "hodí i ta
posilovna".
|
